Choď na obsah Choď na menu
 


Ako vyzerala chata Kohútka v r. 1935?

 

Hrebeň Javorníkov je obľúbeným výletným miestom turistov (nielen) z Marikovskej doliny. Výlet poskytuje krásnu prechádzku a nádherný výhľad. Okrem toho sa výletníci sa môžu občerstviť na Portáši, v chate Javorka, na Kohútke.
 
Ako to bolo za prvej republiky? Čítajte ďalej. Snímka (vo fotogalérii) zobrazuje Kohútku a jej okolie v tom čase)
 
V časopise československých turistov (r. 1935) sa o hrebeni Javorníkov uvádza
 
„Blíže vrcholu Kohútky (908 m), na nejkrásnějším místě Javorníků, má býti zbudována u pramene v místě zvaném ,,Skypalka" (Javorník na Bráně) pamětní kaple s mohutným, z daleka viditelným a denně v nocí ozářeným dvojitým slovenským křížem. Tím by Skypalka přistoupila jako další významný bod do trojice:
Hostýn - Radhošť - Skypalka, kterážto poutní místa byla by vzájemně viditelná.
O místě tomto bylo jednáno za účasti činitelů z Moravy i Slovenska, zástupců církevní vrchnosti, odboru KČST v N. Hrozenkově a ústředního výboru KČST v Praze. Stavba bude dojista vedle svého původního určení též významnou propagací turistiky na Javornících. Snad pak dojde v těchto místech i k uskutečnění a vytvoření živého valašského musea po způsobu švédských ,,skanzen".
Do nedávna nebylo na celém hřebeni Javorníků žádné turistické chaty. Přenocovalo se buď v salaši ,,na kasárnách" pod Vel. Javorníkem nebo v hájovnách.
Dnes se mohou Javorníky pochlubiti vzornou valašskou chatou, vybudovanou na Kohútce jako weekendhouse prof. Frant. Hlavici, akad. malíře z Brna. Tato chata soukromníka je stanici KČST a má sloužiti potřebě všech, kteří zavítají v opomíjený kraj valašský.
 
Chata může však poskytnouti nocleh nejvýše patnácti návštěvníkům v pěti místnostech.
Nedaleko ní byl později postaven ... komfortní hotel ,,Portáš" p. Gole, kde se ubytuje až 150 osob v 25 pokojích (elektrické osvětleni a ústř. topení). Další velký objekt se dokončuje „na kasárnech".
 
Z oken chaty na Kohútce, nebo ještě lépe z triangul. věže vedle ní, otvírá se úchvatný pohled. Zdá se Vám, Že jste se pozvedli z všednosti údolí a okouzleni upíráte zrak do nekonečných dálek . . .
Vidíte k severu Beskydy s Radhoštěm, Kněhyni, Smrkem, Lysou a Travným, dále Beskyd. Velký Polom a Ropici. Na slovenské straně zříte celé Pováži se Súlovskými a Manínskými skalami, Rajecké vrchy s Klakem, Malou Fatru, Větrné hole, Strážov, Vršatec s Chmelovou, Inovec atd. Na opačné straně lemují obzor hory Hostýnské, Vizovické a Kloboucké, Vsacké Beskydy s Cábem a Tanečnici, Benesky a j. V nejbližším okolí se pyšně vypíná sličná Makyta. Za příznivého počasí lze spatřiti i Jeseníky, vrcholy Velké Fatry a Liptovské hole.“
 
Časopis turistů ročník 1935 –xlvii, str. 126

 

Zdroj: MVSR štátny archív v Bytči, pobočka Považská Bystrica, fond OÚPovažská Bystrica, 335/7483-1936